Srdce.estranky.cz | Propagujte i svojí stránku
SMS Smutné
Nikdy nemiluj celyčkým srdcem neboť u konce to končí velkou bolestí! Pak láska odchází a vzpomínka zůstává......a to moc bolí.
Komentáře
Přehled komentářů
Přemýšlím proč sama jsem už skoro rok,
proč to tak musí být.
Připadám si jak nějaký cvok,
který o té pravé lásce dokáže jen snít.
Kdo ukáže mi že život je krásný,
a že má cenu ho dál žít a prožít.
Už nechci snít jen krásné sny,
už pro někoho potřebuji tu být a žít.
Žít pro lásku,
a lásku dávat.
Odhodit falešnou masku,
a ráno vedle toho druhého vstávat.
Žít na plno každý den,
z jistotou že tu pro někoho jsem.
Jen to by byl pro mě ten krásný sen,
já a ty, prostě my dva spolu v něm.
Nestydět se za to jací jsme byly,
za naše study i hříchy.
Každý z nás děláme občas chyby,
proto ale nemusíme uctívat mnichy.
Užívat si to už pro mě není,
to nemá pro mě budoucnost.
Potřebuji chlapa co život mi změní,
a co lásku hledá a né sexuální laskavost.
PTÁM SE...
(Jindřich, 12. 10. 2007 8:34)
Ptám se Tebe,
co se stalo.
Ptám se nebe,
co to znamenalo.
Ptám se na nebi hvězd,
proč sis se mnou jen hrál.
Ptám se klikatých cest,
proč jsi mi pořád lhal.
Ptám se kapek rosy,
proč Tě milovat musím.
Ptám se zbloudilé vosy,
proč se tou láskou dusím.
Ptám se vlčích máků,
proč má duše stále trpí.
Ptám se v rybníce raků,
proč mé srdce v nešťastné lásce se topí.
Ptám se Tě ptám,
v hlavě tisíc otázek mám...
Budu se ptát ve dne,
budu se ptát v noci.
Proč se mi vždy láska vyhne,
proč mi není pomoci.
Budu se ptát pořád,
protože jsi strašný neřád.
Jsem pro Tebe jen vzduch...
(Blanka, 12. 10. 2007 7:41)
Jsem pro Tebe jen vzduch?
Proč mi neodpovíš?
Je to jak začarovaný kruh.
Proč tu strašnou pravdu nevyslovíš?
Nebo se snad mýlím?
A jen vzduch nejsem?
Často propadám dlouhým chvílím.
Sama sebe se ptám: Kdo jsem?
To ani já sama nevím jistě.
Možná jsem jen ten vzduch...
Možná se to dozvím někdy příště.
Možná ví to jen bůh...
Tak odpověz na otázku moji:
Jsem pro Tebe jen vzduch?
Čeho se Tvoje duše bojí?
Je snad i kolem Tebe začarovaný kruh?
Prosím, řekni mi to.
Nechci abys mi už lhal.
Je Ti mě snad líto?
Nemusí, i bez Tebe jde život dál.
...Doufám...Snad půjde dál...
I když už nic jako dřív nebude.
Jenom sis se mnou hrál.
Pouhá vzpomínka na Tebe v srdci mi zbude.
Ale teď, uvnitř sebe stále Tě mám.
Miluji Tě...Nemiluji Tě...Kdoví?
Srdce svého dokola se ptám...
Třeba mi to někdy poví.
Snad...Až ta správná chvíle přijde.
Snad i Ty mi odpověď na mou otázku dáš.
V téhle skličující nejistotě dál žít nejde.
Z čeho pořád strach máš?
Tak už mi odpověz, prosím.
Co pro Tebe znamenám?
V srdci Tě stále nosím.
A s nadějí večer usínám.
Nevím, jestli se Tvé odpovědi někdy dočkám.
Ale já mám času dost...
Já si klidně počkám.
Jen mám v srdci neustále lítost.
Tak neboj se mi to říct.
Vždyť na to máš povahu.
Nechci po Tobě nic víc.
Nebo snad nemáš odvahu?
Ale notak...
Nebuď přece srab.
Chovej se trochu mužně!
Chovej se jako chlap!
...řekni mi pravdu prosím...
Jsem pro Tebe jen vzduch?
Tvé krásné oči...
(Jindřich, 12. 10. 2007 7:14)
Tvé krásné oči,
mé řádky četly,
naše dvě srdce se
přitom střetly.
A to moje zajásalo,
tomu tvému lásku dalo,
To tvé ji nepřijalo,
moje z toho churavělo.
I když Ti to líto bylo,
moje srdce se zlomilo,
i když ho teď puklé mám,
stále tě v něm nosívám.
Všude slýchám spoustu lží,
o tom že snad máš mě ráda.
Jak krásně se těm lžím věří,
když tak krutá je pravda.
Ať už máš ráda kohokoliv,
mé city se nezmění.
Milovat tě stále budu,
I když si nejsme souzeni!!!
Proč...
(Blanka, 12. 10. 2007 7:12)
Proč zase vyhnulo se mi štěstí?
Proč osud udeřil mě tvrdou pěstí?
Proč nepoznala jsem nikdy skutečnou lásku?
Proč můj život připomíná prohranou sázku?
Proč nedokážu přestat myslet na Tebe?
Proč každou noc modlím se do nebe?
Proč jen musela jsem Tě potkat?
Proč musel jsi mé srdce hlubokou láskou protkat?
Proč nikdy nikdo nevyslyší moje přání a touhy?
Proč smutek ve mně je nepřekonatelně dlouhý?
Proč není mi dopřáno dívat se na svět skrz růžové brýle?
Proč nemůžu prožívat také radostné chvíle?
Proč už neumím se ze srdce smát?
Proč musím i sama sobě lhát?
Proč tohle všechno se děje?
Proč můj život tímhle směrem spěje?
Proč...proč musím se dokola ptát?
Tak proč...když už nemám sílu se s osudem prát?
Mělas ho ráda...
(Blanka, 11. 10. 2007 10:25)
Mělas ho ráda
měl tě rád
teď už má jinou tak jí ho přej
a řekni jí
že lepšího už nemohla si přát
i když tys ho měla nejraděj
Mělas ho ráda
měl tě rád
teď už je láska průsvitná jak dým
on teď má jinou nač si lhát
a tebe to trápí já vím
Snad tě měl rád a víc už nic
bylas mu vším co se nedá vzít
a mohl možná všechno mít
je to těžké neplakej
když se slzy dero do očí
Mělas ho ráda měl tě rád
teď už se sotva otočí
mělas půvab princezen
a připadal ti jako král
zatím to však byl jen sen
který se vám dvěma zdál
přála sis aby byl věčný snad
teď skončil tak netrap se už víc
mělas ho ráda měl tě rád
a to je snad víc než pohé nic
Proč sis musel s mými city jen hrát...
(Jindřich, 11. 10. 2007 10:12)
Proč sis musel s mými city jen hrát?
Dodnes se to mé srdce snaží ustát.
Já už se nedokážu přestat ptát.
Musím i neustále sama sobě lhát.
Začínám se své budoucnosti víc a víc bát.
Já už nemám sílu se s osudem prát.
Vedu s ním boj, který snad ani nemůžu vyhrát.
Kdybych si tak mohla něco přát...
Já chtěla bych se Tvou "slečnou" stát.
Zahrnout Tě city a svou lásku Ti dát...
Být Tvou oporou, s Tebou se smát...
Tak proč mě nemáš taky rád???
Já už nechci žít...
(Blanka, 11. 10. 2007 8:25)
Já už nechci žít,
na co je mi život,
když tě nesmím mít?
Proč to tak bolí?
Srdce se mi drolí,
Chtěla bych tě mít,
teď o tom můžu jen snít,
na papír padaj slzy,
vrátíš se mi brzy?
Nechci se už trápit,
ale ty se nechceš vrátit!
Nemáš mě rád
a už mě nechceš znát,
a tak pláču.....
proč si mě naučil milovat???
Minulost je pro mě zlá...
(Blanka, 10. 10. 2007 10:45)
Minulost je pro mě zlá,
nedá mi vůbec spát.
Přítomnost je ještě horší,
vzpomínky se mi stále vrací.
Bojím se budoucnosti,
nevím,
kolik ta mi přinese bolesti.
Bojuji v předem prohrané válce...
(Blanka, 10. 10. 2007 10:44)
Bojuji v předem prohrané válce.
Proč stále mám smůlu v lásce?
Nedokážu přestat myslet na tebe,
nemůžu se dívat na hvězdné nebe.
Zapomněla jsem, jak se smát,
nepřestala jsem se tvých očí bát.
Bojím se našeho dalšího setkání,
potichu ke mně doléhá klekání.
Vím, že na ni teď myslíš a chceš jenom s ní být,
tak proč sis musel mé srdce vzít?
Nepřestanu o tebe bojovat,
i když vím, že nemám právo tě milovat.
Prosím hvězdy i měsíc, ať zpátky mi tě vrátí,
světlé dny smíchu se pomalu krátí.
Vím, že už se nevrátíš, dávno mi nepatří tvé srdce,
proč jenom ta zatracená láska chutná tak trpce?
Jak tohle skončí - ptám se sama sebe,
z mé černé budoucnosti mě celé tělo zebe.
Toužím po tvém pevném objetí,
tak proč mě tahle noční můra drží ve svém zajetí?
V černé depresi pomalu se topím,
o odpuštění tvé srdce prosím.
Proč nejde vrátit čas - ptám se měsíce,
proč neznám jedinou cestu od tebe, když jich jsou tisíce.
Nechceš mi ublížit, přesto mé srdce umírá,
cítím, že tvé srdce se pro to mé zavírá.
Chybíš mi, ani nevíš jak,
proč jenom tě musím znát?
Zničil jsi mě...
(Blanka, 10. 10. 2007 10:43)
Zničil jsi mě,
teď prázdná jsem,
byl to jenom hloupý sen.
Ty chvíle podzimní,
kdy jsem svou hlavu v tvém klínu měla,
lechtal jsi mě stéblem trávy
a já se uvnitř celá chvěla.
Ty časy už jsou dávno pryč.
Já nevěřím už na lásku,
jenom na bolest a utrpení.
V mém srdci už pro štestí,
pro radosti místa není...
Láska je krásná a je to dar...
(Blanka, 10. 10. 2007 7:19)
Láska je krásná a je to dar,
láska je všechno,cos mi kdy dal.
Teď už ji nedáváš,teď už ji chceš zpět,
zničil jsi všechno,zničils' náš svět.
Láska je bolest láska je žal,
už nechci cítit cos mi kdy dal.
Zastavit čas,vrátit ho zpět,
aby už nebyl náš hloupej svět.
To bych si přála,tohle chci moc
už nechci brečet každičkou noc.
Láska je zákon,láska je hra.
Láska je sázka-dobrá i zlá!
Listuji stránkami objemné knížky...
(Blanka, 9. 10. 2007 9:28)
Listuji stránkami objemné knížky
Slovo minulost v názvu má
Jsou v ní zapsány všechny mé hříšky
Myšlenky, slova odporná
Minulé časy vzpomínkou voní
Sladkou i slanou příchutí
Stýská se ti, vzpomínáš na ni,
zvláštně ti život ochutí
Přítomnost je to, co máš teď
Pro co bys měla zkusit žít
Nechat plynout srdeční tep
A doušky štěstí jenom pít
Je tu však něco, co ti v tom brání
Maličkost, co trápí Tě
Znají to dobře všichni tví známí
Myšlenku, co stíhá Tě
Máš touhu změnit sebe
Máš touhu změnit svět
Zatratit touhu, co zebe
Utrhnout růže květ
Ne vždycky mění se lehce
Stojí tě to mnoho sil
A ta osoba, co tě nechce
Našla si svůj cíl...
Ty však nejsi tou cílovou metou
Nejsi cenou vítězů
Tvoje city na zem smetou
Hrstí smutných výrazů...
Proč zrovna ty mi tohle děláš...
(Blanka, 9. 10. 2007 8:28)
Proč zrovna ty mi tohle děláš?
Nevíš, že tím všechny moje sny trháš?
Nevíš? Já Ti o nich znovu neřekla...
Ze strachu...Tvé odpovědi bych se asi zalekla...?
Už jsi na vše zapomněl? Mám strach...
Všechny city rozplynuly se snad jak prach?
Tohle mi neříkej, prosím...
Já Tebe uvnitř srdce stále nosím...
Budím se uprostřed noci...
Ne, to ne...už mi snad není pomoci!?
Myslím jen na Tebe, nemůžu spát...
Sny o Tobě chtěla bych si nechat zdát...
Není to správné!!! Já vím, že tohle nesmím...
Tak proč si v mysli společnou budoucnost kreslím?
Probuď se holka...tohle není sen...
Jen realita...a s ní další přicházející den...
ON nepatří do těchto dnů...
ON je jen přáním tvých snů...
Má cestička vysněná...
(Jindřich, 9. 10. 2007 7:18)
Má cestička vysněná
není jen tak bez jména!
Čí jméno v srdci nosím
je velké M a o lásku se ho celý život prosím.
Prosím se ho ať rád mě má,
ale on mnou jen pohrdá!
Proč...
(Blanka, 6. 10. 2007 11:55)
Proč láska skoro vždycky bolí?
Proč už nemám slzy pro pláč?
Najednou je všechno k smíchu, ale je to hořký smích, něco jako černý humor na který slova nestačí. Láska bez druhého je jako jaro bez rozkvetlých stromů,léto bez sluníčka, podzim bez opadaných barevných listů, jako zima bez sněhu a každá vteřina se stává rokem, když ho nemáš u sebe a kolik roků uplyne, než se zase držíte v náručí.
Nevím proč Tě miluji...
(Blanička, 27. 9. 2007 22:57)Nevím proč Tě miluji, snad hvězdy to tak chtějí, ale vím proč trápím se a ztrácím naději...Naději v sebe, naději v nás, kdyby tak šel zastavit čas...
Teprve...
(Blanička, 25. 9. 2007 20:58)Teprve až ti ujede vlak s někým, na kom ti zaleželo, teprve tehdy pochopiš, že jste si vlastně chtěli řict jestě mnoho věcí, ale že nebyl čas. A ty si řikas, stejně se zanedlouho vrati .. Ale pak se probudiš do rána, ve kterém z vůně květu zbylo pramálo. Do rána, ve kterém viš, že čas už nikdy nevratiš.
Když..
(Blanička, 22. 9. 2007 9:05)Když chodím městem, nevidím domy.Když chodím lesem nevidím už stromy .Když kouknu nahoru, nevidím už nebe.At´dělám cokoli,vidím jenom tebe!!!!
Mé oči...
(Blanička, 19. 9. 2007 18:21)Mé oči jsou upřímné, ale ty se do nich nedíváš, mé rty jsou rudé, ale ty je nelíbáš, má tvář je hladká, ale ty ji nehladíš, má slova jsou sladká, ale ty je neslyšíš, v mém srdci je žár, ale ty ho nehasíš, má láska je dar, ale ty mi nepatříš!
Přemýšlím proč sama jsem...
(Blanka, 12. 10. 2007 8:36)