Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

Srdce.estranky.cz | Propagujte i svojí stránku

SMS Smutné

Nikdy nemiluj celyčkým srdcem neboť u konce to končí velkou bolestí! Pak láska odchází a vzpomínka zůstává......a to moc bolí.

Obrazek

sms vánoce, sms vánoční, sms k vánocům, sms o vánocích, smsky vánoce, smsky vánoční, smsky k vánocům, smsky o vánocích, smska vánoce, smska vánoční, smska k vánocům, smska o vánocích, esemeska vánoce, esemeska vánoční, esemeska k vánocům, esemeska o vánocích, esemesky vánoce, esemesky vánoční, esemesky k vánocům, esemesky o vánocích, přání vánoce, přání vánoční, přání k vánocům, přání o vánocích, přáníčka vánoce, přáníčka vánoční, přáníčka k vánocům, přáníčka o vánocích, blahopřání vánoce, blahopřání vánoční, blahopřání k vánocům, blahopřání o vánocích, blahopřáníčka vánoce, blahopřáníčka vánoční, blahopřáníčka k vánocům, blahopřáníčka o vánocích, sms vianoce, sms vianočné, sms k Vianociam, sms o vianociach, smsky vianoce, smsky vianočné, smsky k vianociam, smsky o vianociach, SMSka vianoce, SMSka vianočné, SMSka k vianociam, SMSka o vianociach, esemeska vianoce, esemeska vánoční, esemeska k vianociam, esemeska o vianociach, esemesky vianoce, esemesky vianočné, esemesky k vianociam, esemesky o vianociach, priania vianoce, priania vianočné, prianie k Vianociam, priania o vianociach, priania vianoce, priania vianočné, priania k vianociam, priania o vianociach, blahoželania vianoce, blahoželania vianočné, blahoželania k Vianociam, blahoželanie o vianociach, blahopřáníčka vianoce, blahopřáníčka vianočné, blahopřáníčka k vianociam, blahopřáníčka o vianociach,
 

Komentáře

Přehled komentářů

Chtěl bych být jen s tebou...

(!!!... Tomyn ...!!!, 23. 10. 2007 7:53)

Chtěl bych být jen s tebou,
má duše tělo opouští,
myslel jsem, že našel jsem tu pravou,
teď jsem sám jak písek na poušti.
Chtěl jsem být jen s Tebou.
Každým dnem jsem toužil polibek Ti dát,
proč změnilo se všechno,
měl jsem Tě přece tak rád.
Nevim, co teď dělat mám,
čím dál hloub se propadám...
Proč člověk pláče nad láskou,
proč člověk tolik slibuje,
proč člověk žije v obrázku,
proč z celého srdce miluje.
Měl jsem šanci Ti to včera říct,
ale jsem prostě hloupý,
bojím se otevřít.
Kéž bych mohl vrátit čas,
kěž bych mohl vrátit tu lásku, co spojila nás.
Teď jsme si cizí, ani se neznáme,
každý se jinam koukáme.
Proč nejdeš za mnou a nechceš polibek mi dát,
vždyť ty to nevidiš jak tě mám pořád rád.

Tak jako...

(Neluška, 22. 10. 2007 8:08)

Tak jako kapka vody touží stát se řekou,
tak jako kůrka chleba touží stát se měkkou,
tak i já toužím nebýt tím, čím zdám se být,
tak i já toužím dýchat, smát se - znovu žít.
Tak jako nic touží stát se něčím,
tak jako chvilka touží stát se věčnou,
tak i já nechci být jen něčím,
tak i já nechci tobě být jen slečnou.
Tak jako kámen touží stát se skálou.
tak i láska touží býti stálou,
tak i já toužím býti kráskou,
tak i já toužím stát se něčí láskou.
Tak jako oheň touží hořet ve vodě,
tak i já nevěřím už jen náhodě.
Tak jako hluk nestane se tichem,
tak jako Cassanova nestane se mnichem,
tak i já vím, že se jednou objevíš,
najdu tě, ty sen můj tak vyplníš.

Byl teplý večer první máj...

(Neluška, 22. 10. 2007 7:35)

Byl teplý večer první máj,
když ses na mě podíval,
já do očí ti hleděla,
tvůj úmysl nevěděla.
Usmál si se na mě tiše,
motýlky jsem měla v břiše,
také jsem se usmála,
v lásku doufala.
Ukradl jsi mé pohledy,
ukradl jsi mé úsměvy
a já ti tolik věřila,
kvůli tobě zhřešila.
Však jaké bylo překvapení,
když zmizelo i to,
co není.
Zmizela už naše láska,
už nebyla jsem tvoje kráska.
Tys mi prostě lhal,
nic nedal a jen bral.
Ukradl si moje srdce
a já šla s tebou ruku v ruce.
teď trpím láskou a to mám za to,
že miluji jen tebe,zlato.

Slzy

(Sněhurka, 16. 10. 2007 20:12)

Pláč neutichající a přesto tak tichý,
teď zdáš se mi tak chladný a lichý.
Vím,že si žádnou z mých slz nezasloužíš.
Řekl jsi tu bolestnou věc-totiž,že dávno po mně netoužíš.
Chci přestat plakat,zapomenout,ale když tě vidím,nemůžu nic,
jen si na všechno krásné co bylo vzpomenout.
Ta bolest,která každým dnem mé srdce svírá
je tu pořád,stále tak čerstvá,tak živá.
Necítím nic,jen zlomené srdce,
nenávidím tě a miluji přece.
Kdy už to skončí,já stále se ptám,
už netuším,kde sílu brát,jak to vydržet mám.
Stékají po kapkách a každá z nich tolik bolí,
slzy to jsou láska smíšená se solí.

Mé sny...

(Sněhurka, 16. 10. 2007 20:04)

Do svých snů já chci tě zvát,
jak princezna v nich vypadat.
Tys miloval,
tys odešel,
však jiný v očích slzy měl.

Nezabíjej mne, má Lásko...

(Katka, 16. 10. 2007 8:24)

Nezabíjej mne, má Lásko,
já chci tu pro Tě žít,
tak miluj mne, má Lásko,
a dovol mi s Tebou být!

Je ráno, mě však nechce se vstát...

(Blanka, 14. 10. 2007 22:17)

Je ráno, mě však nechce se vstát,
je krásný den, ale nemám chuť se smát.
Tvář bledou mám a do breku mi je,
cítím chlad, srdce mi už skoro nebije.
S posledním setkáním skoro se zastavilo,
na tisíc kousků téměř se rozletělo.

Je noc a na nebi hvězdy jsou...

(Blanka, 14. 10. 2007 17:19)

Je noc a na nebi hvězdy jsou,
zem je deštěm promoklá
a kam naše sny, kam jen jdou?
Odchází a neptají se nás,
mám chuť plakat a křičet,
cosi zemřelo v nás...
Nikdo se neptá - a jak si to vlastně chtěl?
Nikdo to nechápe,
už nemáš co včera si ještě měl.
Jsem prochladlá, Tvé objetí mrazí,
jsem tak strašně sama,
už nejsme si drazí...
Už nejsem Tvá a ty zas můj,
cosi ze mě odešlo s Tebou
a já tak moc chtěla křičet stůj...
Chtěla jsem Ti toho tolik říct,
tak moc Ti ublížit slovy,
a teď se to nedovíš nikdy víc.
Jak blázen ode mě utíkáš,
já s hlavou hrdě vztyčenou,
jsi zoufalý a nic neříkáš,
Proč? - Proč mě už nechceš mít rád?
Vím, že Ti to je líto,
že nechtěl sis se mnou jen hrát.
Tak pověz...PROČ?

Kouzlo lásky nepochopíš...

(Blanka, 14. 10. 2007 17:17)

Kouzlo lásky nepochopíš,
jak ublížit, to víš,
zrádně Ty miluješ,
srdce mý zraňuješ,
Tvé oči mě uhranuly,
rozum mi zamotaly,
zdáli se mi věrný,
láska v barvě černý,
střípky z mýho srdíčka,
závoj smutku na víčka,
ty mlčíš, ani nevoláš,
pročpak to děláš?
Naivně a bláznivě
skočila jsem po hlavě
do nesmyslnýho snu,
trval jen pár dnů,
byly ale krásné, šťastné,
zbyly po nich jen oči smutné.
Kdo mi vrátí naději,
kdo umí říct upřímné „miluji“?

Srdce mě bolí,co teď s ním...

(Blanka, 14. 10. 2007 17:05)

Srdce mě bolí,co teď s ním ?
Už nevěřím Tvým hloupým lžím.
Byli jsme spolu a tys mě hřál,
osud nám ve všem krásně přál.
Ať se k nám zas láska vrátí,
proč mě to však stále trápí ?
Modré nebe nad námi bylo,
pověz mi,co nám z toho zbylo ?
Ty jsi měl mě a já měla Tebe,
teď už jen vídám černé nebe.
Červená růže řekne:mám Tě rád.
O tom se dnes může jenom zdát.
Sny jsou něco,čemu se krásně věří,
má to výhodu,ty Ti neublíží !

Já už nechci zklamání...

(Jindřich, 14. 10. 2007 16:46)

Já už nechci zklamání, těch už bylo dost,
nejsem loutka na hraní, chci postavit ten most,
most do země lásky, srdce mé Tě rádo pohostí,
tam vztahy nejsou sázky a láska voní věrností.

Je mi jako...

(Jindřich, 14. 10. 2007 16:46)

Je mi jako stromu, co zmítán je bouří,
je mi jako sluhovi, co nadosmrti slouží,
je mi jako ptáčku, co zabíjí ho mráz,
je mi jako rybníku, co zničili mu hráz...

Dnes venku svítí slunce...

(Blanka, 13. 10. 2007 15:41)

Dnes venku svítí slunce
A mě hřeje u srdce.
Za Tebou můj milý pospíchám,
Svět kolem sebe nevnímám.
Tolik se na Tebe těším,
Naráz hned běžím.
Najednou ten známy zvuk
A v uších jen divný hluk.
Já ležím na zemi,
Slunce není už na nebi.
Někdo se nade mnou sklání,
Kdo je to? Nemám zdání.
Potom Ty přicházíš,
Ale ještě nevíš, že o mě přicházíš.
Skláníš se nade mnou
A tiskneš ruku mou.
Svět se kolem točí,
Proč ti tečou slzy očí?
Ty mi neodpovídáš,
Jen ztěží mě vnímáš.
Už slyším sanity houkání,
Neboj se, oni mě snad zachrání,
Snad je ještě čas,
Mi budeme spolu zas.
Jsme pořád láskou spojeni,
Jen na chvilku budeme se vzdáleni.
I když si mě možná nevezmeš,
Nikdy na mě nezapomeneš.
Já budu stále s Tebou,
Promítat se Ti hlavou.
Zbohem moje lásko ... zbohem

Smutek

(Lucinka, 12. 10. 2007 23:59)

Smutek v duši mám, srdce mě bolí, že jsi zůstal.Slzy s příchutí soli kvůli mě polykáš, mě to opravdu mrzí proč už nic neříkáš????

Láska je lehke nic...

(Jindřich, 12. 10. 2007 20:57)

Láska je lehke nic co nejde jen tak vzít. Láska však těžká je když na tobě leží.
Láska je nekonečné štěstí zamilovaných a přesto bolí pálí a drtí moje srdce.
Láska je krásné objetí a schovává se v tajných úsměvech. Láska tě hřeje, když
beru ti tvou papučku v dechovce. Láska je teplo co mě i těch nestudenějších dnech hřálo.
Hřál mě tvůj úsměv na rtech a tvé zasněné oči. Láska byl posel dobrých zpráv, když psala
jsi mi zamilované SMS. Vždy poslalas mi kousek svého srdce, kousek sebe. Zprávy od tebe
vždy krásně voněly byť mobil tohle neumí. Naučila jsi ho smát. Láska teď mučí mě svou
samotou. Mě přes den doprovází teď tvůj smutný stín. Přes den vidím všude tvůj obličej. Už neusmívá se, je to jen maska bez tváře. Zbyla jen láska bez lásky. Však v noci vždy
se na mě usmíváš a já na tebe. Pohladím tě a jsem štastný. Ta chvilka spánku vydá za
tisic smutných dní bez tebe. Proč jen ve snu smím být s tebou. Láska mi v srdci hloubí
smutný labyrint. Proč milovat jsem chtěl a zároveň jsem zraňoval tvé city. Milion chyb
však asi nevýváží to, že tě mám rád. Cítil jsem již dlouho, že odcháziš a ztráciš se mi
v mlhách, však nikdy neměl jsem tu odvahu a jít tě hledat. Teď sám bloudím ve tmě
ztracený. Hledám tvé světlo jako dřív, když svítila jsi jako maják a já našel jsem tvůj
přístav lásky a naděje. Vždy pevně zakotvil jsem ve tvých vodách. Bylas pro mne klidné
moře. Spolu proplovali jsme hladce bok po boku na vlnách lásky. Potápím se ke dnu, ale
trvá to tak dlouho a stále držím se své naděje. Však malá svíčka uprostřed oceánu
dohořívá.

Nevím jak Tě oslovit...

(Blanka, 12. 10. 2007 20:53)

Ahoj...
Nevím jak Tě oslovit - už nevím jak. Dala jsem Ti už všechna oslovení a jména a Ty...teď už je to stejně jedno...
Teď, už všechno víš...ne ode mě, ale víš to - všechno. Víš co cítím, o kom sním a snad možná dokonce i kdo nebo jaká jsem...
Netuším, jestli utíkáš ze strachu, z toho co k Tobě cítím, ale utíkáš. Od chvíle, co jsi se všechno dozvěděl jsi se změnil...stal se z Tebe někdo jiný...utíkáš snad před city za maskou zrádce a povrchního parchanta, kterým nejsi a nikdy jsi nebyl? Nebudu se vnucovat - nejsem taková.
Dokážu milovat čistě a upřímně, ale v to Ty nevěříš - nevěříš mi...a to bolí, bolí mnohem víc než skutečnost, že se mnou nebudeš - už ani jako kamarád...
Pořád nechápu proč, proč jsi to udělal - doufám, že jsi se skvěle bavil, když jsi psal jak moc Ti chybím, jak se na mě těšíš a oslovoval mě miláčku...a potom se ani neozval.
Jaký je to pocit, chtít po ostatních upřímnost, ale sám jim do očí lhát?
Víš, co je však zvláštní - i přes tohle, přeze všechno Tě pořád miluju - pořád stejně moc. I když tím ubližuju sama sobě. Kdysi jsi mi řekl: "Žij dnes a bojuj zítra." Zkus se tím řídit i Ty...žij dnes - miluj, veř a doufej...občas se zklameš, ale to patří k životu...nejdřív musíš začít žít a až potom je za co bojovat...
Jednou pochopíš...pochopíš co jsem k Tobě cítila a cítím...třeba si potom uvědomíš kolika lidem jsi svým chováním ublížil.
S láskou...

Snad každou noc...

(Blanka, 12. 10. 2007 20:49)

Snad každou noc
volám k tobě o pomoc.
Však ty mě nevnímáš,
pro jinou oči máš.
Před každým snem šeptám tvé jméno
a doufám, že bude splněno.
Co? Mé tajné přání, že alespoň ve snu
dojdu k tobě a jen tiše hlesnu:
"Miluji tě lásko a srdce mě bolí znova,
když vím, že jiné dívce říkáš ta dvě slova."
Mnoho nocí jsem čekala ten sen,
až konečně přišel a já dodnes nevím, kdo byl ten,
ten někdo, co měl tu čest,
hrát hlavní roli jménem Trest.
V tom tajemném snu mi vyznal lásku on,
však ten sen skončil a v mém srdci zvon
se roztřásl a dnes je to už přesně rok
a já stále nemohu, zastavit mých slzí tok.
Dnes přála bych si nesnít, ten už rok starý sen,
pak neměla bych důvod, šeptat tvé jménocelý den.

Oči máš jak srnka...

(Blanka, 12. 10. 2007 20:47)

Oči máš jak srnka
co ztratila se v poli.
Stačí jeden pohled
a u srdce mne bolí.
Zrovna jako při lovu
čiší ti z nich strach,
že jedna rána myslivce
promění tě v prach.
Ta rána tebe minula
a mé srdce je cíl.
Máš štěstí - já jsem skonala,
aby ty jsi žil.

Tvé oči jako tisíc šípů...

(Blanka, 12. 10. 2007 8:39)

Tvé oči jako tisíc šípů,
tvůj smích jako nekonečný pád,
tvůj hlas jako hořkost světa,
moje vzpomínky jako krutá bouře,
Ty celá ve stínu mého snění,
tam kde život životem
bez Tebe není.
Láska..ta proradná
zničená, zkažená..
Láska..ta láska jen pouhá
růže zlomená..
Láska..ta zhrzená,
navěky vysněná..
Jen kaluže smáčených křídel..
láska,ta smrtící rána
za úsvitu..
Láska,ta prudká a ubohá,
láska..ta růže co uvadá.
Láska,ta slova, ty city..
láska..kde já jsem jsi Ty.
Láska ta obrovská lež,
které stejně věřit chceš..

Ty dny a krásné noci...

(Blanka, 12. 10. 2007 8:37)

Ty dny a krásné noci s tebou strávené,
jsou nenávratně pryč.
Zdá se mi, že se cítíš semnou tak otráveně,
a že nevíš jak mi to říct.
Já nebudu už ta,
která vede Tvoje srdce ke mě.
Už budu to zas já,
co příště řekne to své NE!
Říkal si že rád mě máš,
a já hloupá myslela, že tímto chceš mě mít.
Jenže tys nemyslel na nás,
proto za jinou si už můžeš jít.
Život mám jen jeden,
a čas letí jako šíp.
Rozhodla jsem se ze dne na den,
že bez Tvých slibů, bude mi zas líp.
Snášela jsem to už dlouho,
už nemůžu dál.
Stačí mi říct větou pouhou,
že nejsem ta, kterou sis tak přál..